TERMOREFLEXE – nic nového

V praxi je principu termoreflexe běžně využíváno i mimo stavebnictví. S termoreflexí se setkáváme například u termosek, které dlouho uchovávají teplé nápoje i při nízkých teplotách okolí (a opačně), u záchranářů, kteří pomocí stříbrné fólie udržují tělesnou teplotu zraněných osob, nebo u reflexních protipožárních obleků, které pomáhají chránit zasahující hasiče před smrtícím žárem požárů.

Na principu termoreflexe fungují v rámci tepelné izolace budov i fólie SUNFLEX. V zimě uvnitř objektů odráží sálavé teplo zpět do interiérů a brání tak jeho úniku střechou, obvodovou stěnou nebo podlahou. Naopak v létě chrání termoreflexní fólie SUNFLEX interiér proti přehřívání. V obou případech tak fólie SUNFLEX levně šetří drahou energii.

Co je to termoreflexe?

K pochopení principu termoreflexe a zejména jejího významu v izolačních systémech budov je potřeba se nejprve seznámit se základními principy přenosu tepla.

Teplo se přenáší třemi způsoby:

vedením (kondukce),
prouděním (konvence),
sáláním (radiace).

Vedení tepla

Vedení tepla nastává při přechodu tepla z teplejší části na chladnější část tělesa nebo při přechodu tepla mezi vzájemně se dotýkajícími tělesy. V rámci vedení tepla (stejně jako u vodivosti elektrického proudu) můžeme látky zjednodušeně dělit na vodiče, polovodiče a nevodiče (izolanty). Zpravidla velmi dobře vedou teplo kovy, zejména měď. Špatnými vodiči tepla jsou pak vzduch nebo voda. Ideálním tepelným izolantem (pro vedení tepla) je vakuum. Špatné tepelné vodivosti vzduchu se využívá ve většině stavebních izolací (izolační vaty, polystyreny). Tyto izolace nejsou ničím jiným, než hustou soustavou vzduchových komor, které kladou prostupujícímu teplu významný odpor.

Tedy pokud je váš dům izolován dostatečnou tloušťkou vaty či polystyrenu (tzn. vzduchu), a máte-li kvalitní okna s vakuovanými skly, pak vám vedením uniká z domu jen zanedbatelné množství tepla.

Proudění tepla

Proudění tepla je druhý způsob šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě. Šíření tepla prouděním není možné u pevných látek, uplatňuje se pouze u kapalin a plynů. Pohybem hmoty dochází k vzájemnému pohybu jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu, a tedy různou hustotu vnitřní energie, a tím se přenáší teplo.

K úniku tepla prouděním z vašeho domu tedy dochází zejména při větrání, kdy i při úplném bezvětří ohřátý vzduch s nižší hustotou uniká horní částí okenních (dveřních) otvorů ven a spodní částí proniká do domu chladný vzduch s vyšší hustotou. K úniku tepla prouděním může také docházet vlivem špatně utěsněné parozábrany ve střešní konstrukci, kdy dochází k proudění ohřátého vzduchu do izolace. (Úniky tepla prouděním se dnes řeší zejména rekuperací.)

Sálání tepla

Sálání (záření, radiace) je unikátní fyzikální proces, při kterém látka emituje do prostoru energii ve formě elektromagnetického záření. Sáláním se teplo přenáší také ve vakuu (na rozdíl od vedení a proudění). Je třeba si uvědomit, že bez přenosu tepla sáláním by na Zemi neexistoval život. Mezi naší planetou a Sluncem je 150 milionů km vakua, ale díky sálání, které prostupuje vakuem a má rychlost světla, k nám toto životodárné teplo dorazí za cca 8 minut.

Ovšem zdaleka nesálá jen Slunce. Zdrojem sálavého tepla se stává každý předmět, který pohltí tepelnou energii, kterou následně rychlostí světla vyzařuje do prostoru. Rychlostí světla tedy sálá plocha radiátoru, který pohlcuje energii z horké vody; stejně sálá plášť krbu, který pohlcuje energii uvnitř hořícího paliva; sálá celá podlaha s instalovaným podlahovým vytápěním atd. Nezanedbatelným výkonem sálá teplo i naše tělo. Tím to však zdaleka nekončí. V domě tyto zdroje tepla přenáší energii na další předměty (nábytek, zdivo… prostě na cokoliv hmotného) a tyto předměty pak pohlcenou energii dále vyzařují do prostoru.

Z toho je patrné, že sálání je jednoznačně nejvýznamnější složkou přenosu tepla ve vašem domě. A je-li nejvýznamnější složkou přenosu, pak je logicky i nejvýznamnější složkou tepelných ztrát. Sálání totiž prostupuje běžnými izolacemi jako je vata nebo polystyren. Jakým způsobem tedy můžeme těmto únikům zabránit? Řešením je TERMOREFLEXE.

TERMOREFLEXE – moderní způsob izolace

Jak bylo řečeno, zdrojem sálavého tepla se stává každý předmět, který pohltí tepelnou energii. Tuto energii pak vyzařuje sáláním do prostoru, a to všemi směry. A zde vzniká zásadní problém – pokud nám totiž bude všemi směry sálat např. krb, pak nám to určitě vadit nebude, pokud však bude sálat ohřátá obvodová stěna domu všemi směry (tedy i směrem ven), pak to bude mít zásadní negativní vliv na výši nákladů na vytápění, a tudíž na naše peněženky.

Tento problém úniku tepla se dnes ve stavebnictví řeší pomocí termoreflexních fólií. Chceme-li totiž zabránit průniku tepelného paprsku o rychlosti světla, pak mu musíme postavit do cesty materiál, který ho odrazí zpět (a nikoli pohltí). Tomuto odrazu tepelného paprsku se obecně říká termoreflexe a materiál, který to zejména dokáže, je v podstatě jakákoliv lesklá kovová plocha. Nejlepší schopnost odrazu (reflexe) má pak leštěný hliník (jeho odrazivost je téměř 100%) a tato jeho vlastnost je využívána u termoreflexních stavebních fólií SUNFLEX, které jsou schopny odrazit až 95 % sálání zpět do vytápěného prostoru domu a tím významným způsobem zamezit tepelným ztrátám. Díky svým unikátním vlastnostem pomáhají stavební fólie SUNFLEX významně šetřit náklady na vytápění, resp. klimatizaci.